Fundamentální přístup

naopak vidí, že takto zjištěný hospodářský výsledek je zůstatkem konglomerátu složek, do něhož natekly položky pravé strany výsledovky a z něhož odtekly položky strany levé. U prvních čtyř položek na straně výnosů se jedná o přítok peněz, pohledávek, zásob, i stálých aktiv, což jsou různě likvidní složky. Vznik těchto složek je důsledkem reálných fyzických změn (věcně jde o úbytek výstupu prodejem či o přírůstek zásob nebo stálých aktiv výrobou) a tyto složky, pokud už penězi nejsou, bude možno převést na peníze později. Analogicky u prvních sedmi položek na straně nákladů se jedná o odtok peněz nebo o vznik závazků, které odtok peněz pouze zpožďují. I zde věcně jde o spotřebu zásob, služeb či nákup vstupů, tedy o reálné fyzické změny s dopadem na peněžní prostředky.

Reálné změny s okamžitým či opožděným dopadem na peněžní prostředky podniku se v účetnictví označují jako účetní toky. A změny, které mají jen dopad na hospodářský výsledek či jeho rozdělení, ale ne na peněžní prostředky, se označují jako účetní převody. V naší výsledovce vznikla účetním převodem každá z posledních tří položek nákladů i výnosů. Snížení hodnoty majetku odpisem nebo opravnou položkou, stejně jako vytvoření rezervy jsou operace, které nás nic nestojí a ani v budoucnu stát nebudou. A opačné operace zaznamenané na straně výnosů nám žádné peníze nepřinesou. Tyto položky se dostaly do hospodářského výsledku uplatňováním účetních zásad (zásada opatrnosti a věrného zobrazení skutečnosti) a principů (akruální princip – převod výdajů na náklady).

Fundamentální přístup se spíše než o hospodářský výsledek zajímá o zůstatek účetních toků, který udává potencionálně vyprodukované peníze. Proto odlišování účetních toků od účetních převodů je v tomto přístupu bazální záležitostí. Hodnota potencionálně vyprodukovaných peněz za období bývá nazývána kapacitou samofinancování (KS). Je úhrnem výsledkových toků vyprodukovaných v daném účetním období, přičemž výnosové toky mají znaménko plus, nákladové toky mají znaménko minus.

Výpočet KS z údajů výsledovky

Označíme-li písmeny N resp. V nákladové resp. výnosové položky výsledovky, a odlišíme-li indexy P, T převody od toků, můžeme psát:

HV =  VÝNOSY   NÁKLADY = (VT + VP)  (NT + NP) =

= (VT  NT) + (VP  NP) = HVT + HVP,

kde HVT resp. HVP jsou dílčí výsledky napočtené z toků resp. převodů. Pak kapacita samofinancování

KS = HVT = VT  NT,

= HV  HVP = HV  (VP  NP) = HV + NP  VP.

V horním případě jde o výpočet metodou přímou, v dolním případě o výpočet metodou nepřímou (očištění HV o HVP).