Restrukturalizace účetní rozvahy

Fundamentální přístup se opírá o stejnou výsledovku jako přístup tradiční. V případě rozvahy tomu ale tak není. Fundamentální přístup vychází z ekonomické rozvahy, která se od účetní rozvahy liší jak věcně, tak formálně. Věcně se liší jednak tím, že bere do úvahy nejen majetek, který firmě patří, ale veškerý majetek, který se výroby účastní. Proto do aktiv zahrnuje i podrozvahové účty (například leasing), přestože k tomuto majetku z právního hlediska firma nemá vlastnický vztah. Kromě toho zohledňuje v nehmotných aktivech i know-how (Vítkovice kontra Microsoft). Právní stránka je tím potlačena ve prospěch stránky ekonomické.

Formálně se ekonomická rozvaha liší od účetní rozvahy tím, že porušuje zásadu opatrnosti a uvádí aktiva pouze v brutto hodnotách. Bilanční rovnováhu udržuje navýšením pasiv o korekce (oprávky a opravné položky). Kromě toho považuje rezervy tvořené na vrub nákladů za součást vlastního kapitálu vnitřního původu (opět porušení zásady opatrnosti při nakládání s nimi) a trochu změní pořadí položek na straně pasiv. Formální přepis (bez věcných změn) účetní rozvahy (tj. rozvahy finančního účetnictví) do rozvahy ekonomické by vypadal takto: