EEA a čtvrté rozšíření

Ve skutečnosti nikdo z členů EFTA nechtěl být účasten EEA v takovéto podobě, jak byla vyjednána. Na konci vyjednávání Rakousko, Finsko, Švédsko, Norsko a Švýcarsko podaly přihlášku ke členství v EC. Pro tyto země se EEA stalo přechodnou smlouvou. Švýcarští voliči odmítli členství v EEA (1992) a tak de facto zmrazili přihlášku jejich země i do EC. Přistoupení dalších zemí EFTA k EEA bylo úspěšné. Rakousko, Finsko a Švédsko se staly členy EC, Norští občané v referendu odmítli přistoupení. A tak fungovalo EEA na jedné straně s EU 15 a na straně druhé s Norskem, Lichtenštejnskem a Islandem.
Samozřejmě, že v době studené války by bylo členství v EU nemyslitelné pro Švédsko, Finsko, Rakousko a Švýcarsko, ale po změnách ve V Evropě 1989 bylo těmto zemím dovoleno přidat se k EU (Švýcarsko tak nakonec neučinilo).
1.6 Komunistická rozpínavost a jeho velkolepý kolaps
Rozdělení Evropy na její komunistickou a kapitalistickou část bylo zpečetěno výstavbou berlínské zdi 1961. Ačkoliv na začátku nebyl životní standard obou částí příliš rozdílný v 80tých letech už byl markantní. Standard západoevropských občanů byl mnohem vyšší než jejich východoevropských protějšků a to jak v ekonomické, tak politické oblasti.