Trh zapůjčitelných fondů
Trh zapůjčitelných fondů
Investice představují poptávku po zapůjčitelných fondech a úspory představují nabídku zapůjčitelných fondů. Jde o přesun fondů od přebytkových jednotek (ukládají do bank) k deficitním (berou si úvěry).
Vliv veřejných rozpočtů: pokud je přebytek veř. rozpočtu, tyto peníze jsou uloženy do bank, stávají se nabídkou zapůjčitelných fondů – tj. zvýšení nabídky zapůjčitelných fondů. Posun křivky S doprava. Dojde ke snížení rovnovážné úr. míry. Rovnováha bude na vyšší úrovni investic I = S + (T-G). T-G je přebytek veř. rozp.
Pokud je deficit veřejných rozpočtů, stát si půjčí na jeho krytí u bank, ty mu půjčí (stát dluhy platí a je více věrohodný než třeba pekař, který si půjčí na provoz svého krámu) a sníží nabídku zapůjčitelných fondů soukromým subjektům. Křivka S jde doleva. Rovnovážná úroková míra se zvýší. Platí rovnice I = S + (T-G).
(kde (T-G) je záporné číslo, tj. deficit veř. rozp.)
pozn. RL: křivka úspor odvozena z mezičasové volby spotřebitele (současná vs. budoucí spotřeba), křivka investic je odvoz. z rozhodování výrobce s křivkou PPF mezi tím, zda peníze teď spotřebuje nebo je investuje a bude tak moci zvýšit bud. spotřebu. Pozn. mimo rámec MAE2: k tvaru PPF – pokud je hodně vyboulená, křivka I má spíše konkávní průběh. Ale ve většině učebnic se kreslí konvexní – je to pravda za určitých podmínek.
Podle mě nemá smysl brát v úvahu tvrzení, že "pokud má státní rozpočet přebytek", státní rozpočet už nejspíš nikdy přebytkový nebude! A jestliže je státní rozpočet deficitní, na krytí schodku si nepůjčuje od bank, ale od jedné banky a to centrální, která se u nás v ČR nazývá Česká národní banka. Nabídku zapůjčitelných fondů tvoří lidé (spotřebitelé), kteří do komerčních bank ukládají své úspory (čím větší je úroková míra, tím více lidé budou své finance do bank ukládat, tím pádem roste nabídka), tyto úspory se pak poskytují jako úvěry firmám (pokud je nízká úroková míra, firmy si více půjčují, je to levnější, tím pádem roste poptávka) 🙂