Spotřební funkce, keynesiánská spotřební funkce, model časové volby, hypotéza životního cyklu, hypotéza permanentního důchodu, funkce úspor.

Spotřební funkce, keynesiánská spotřební funkce, model časové volby, hypotéza životního cyklu, hypotéza permanentního důchodu, funkce úspor.
Spotřební funkce je předpis vyjadřující, na čem je závislý vývoj spotřeby (C). Předpokládáme pozitivní závislost na YD (+), negativní závislost na reálné úrokové míře r (někdy znač. i).
Keynesiánská spotřební funkce:
C = CA + c * YD (autonomní spotřeba + mezní sklon ke spotřebě * disp. důchod)
Mezní sklon ke spotřebě = přírůstek spotřeby vyvolaný růstem YD o jednotku. (podle Keynese konstantní)
Průměrný sklon ke spotřebě a = C / YD je podíl spotřebních výdajů na celk. výdajů (Keynes tvrdil že se zvyš. se důchodem tento průměrný sklon klesá). Domněnka, že růst reálného důchodu způsoboval, že se sniž. podíl spotřeby na nár. důchodu.

Kuznetz toto vyvrátil na dlouhé čas. řadě USA (empiric). Keynesiánská spotřební funkce je některými ekonomy využívána pro popis krátkého období. Pro dlouhé období využ. teorie s lepšími MIE základy (Fisher: model mezičas. volby, Modigliani: hypotéza životního cyklu, Friedman: hypotéza permanentního důchodu).

Model mezičasové volby (Fisher 1930):
Rozdělení spotřeby na dvě období – přítomnost a budoucnost. Pokud přesun do budoucnosti, je odměněno úrokovou mírou.
bud.spotř.