Metody měření domácího produktu

Metody měření domácího produktu:
a) výrobková metoda – je součet hodnot výrobků vyrobených nově v daném roce (nutno započíst jen jednou, tj. ne hodnoty všech meziproduktů, ale jen finální produkci; a nebo sčítat jen přidané hodnoty na jednotlivých stupních výroby). Primární, sekundární a terciární sektor.
b) výdajová metoda – založená na tom, že hodnota zb. a služeb je rovna peněžním výdajům, které na ně byly vynaloženy. Jde o spotřební výdaje (C), investiční výdaje (I), vládní výdaje na statky a služby (G), výdaje na exportované zboží snížené o to, co jsme zaplatili za importované (NX, tj. čistý export). Musí jít jen o výdaje na finální produkci; investice jsou jen ty, které byly pořízeny v daném roce atd. Agregátní výdaje.
c) důchodová metoda – založená na tom, že každý výdaj je něčím důchodem (příjmem). Tzn. agregátní výd. = agr. důch. (tj. mzdy, nájemné tj. renty, úroky a zisky). Jde o sčítání odměn za využívání výrobních faktorů (práce, půda, kapitál, podnikání..). Čistý domácí produkt v cenách výrobních faktorů. Obsahuje imputované nájemné. Odpisy a nerozdělený zisk firem jsou započítány jako příjmy (zisky) vlastníků těchto firem. Dále se přičítají nepřímé daně (např. DPH) a odečítají subvence (podpora firem od vlády).
Tyto tři metody dávají stejný výsledek (hrubý domácí produkt v tržních cenách).