R. považoval za pracovní měřítko práci …
R. považoval za pracovní měřítko práci do zboží“vloženou“, neboli náklady práce a dále je považuje za zdroj a příčinu hodnoty – tj. podstata jeho teorie hodnoty
K je zboží, které bylo v minulosti rovněž vyrobeno prací. Není tudíž ztělesněnou minulou prací. Proto mohl R. prohlásit, že zboží je tvořeno pouze prací – současnou prací a minulou prací různého stáří. = Práce „vložená“ do zboží má „dva rozměry“: množství (počet pracovních hodin) a čas. Obecně řečeno: relace cen dvou zboží není dána pouze poměrem pracovních nákladů, ale závisí také na době vázanosti těchto pracovních nákladů ve výrobním procesu – na době, která uplyne od jejich vynaložení do okamžiku dokončení a prodeje zboží.
invariantní měřítko hodnoty
R. hledal invariantní měřítko hodnoty – měřítko, s jehož pomocí by mohl jednoznačně měřit klesající výnosy v zemědělství. Potřeboval takové měřítko hodnoty obilí, které by samo nebylo ovlivněno klesající mírou zisku. Nakonec za invariantní měřítko hodnoty považoval zlato (jeho hodnota je velice stálá)
teorie mezinárodního obchodu
navázal na Smithe
objevil zákon komparativních výhod. Zatímco směna na principu absolutních výhod předpokládala, že každá směňující země dokáže vyrábět nějaké zboží s (absolutně) nižšími náklady než jiné země, princip komparativních výhod nic takového nepředpokládal. Specializace a oboustranně výhodná směna se mezi zeměmi mohla rozvinout i tehdy, když jedna z nich dokázala vyrábět všechna zboží s nižšími náklady a druhá země naopak měla u všech zboží absolutně vyšší náklady.
