Agregátní nabídka v pojetí keynesiánském, klasickém a monetaristickém.

Díky technologickému pokroku může růst i potenciální produkt (posun LRAS i SRAS doprava).
monetar.:
krátké období – SRAS pozitivně skloněná (kvůli nesprávnému vnímání vývoje cenové hladiny ze strany pracovníků. Pracovníci sledují reálné mzdy – problém je v tom, že když nom. mzdy rostou, oni si neuvědomí, že rostou také ceny. (P rostou rychleji než W), pokles produktivity práce – nutno zaměstnat více lidí – roste zaměstnanost. Zaměstnanci trpí peněžní iluzí, proto neprosazují silnější růst mezd. V delším období se pracovníci adaptují růstu cen. W rostou rychleji (inflace očekávaná se vyrovná skutečné). Zaměstnanost klesá na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti (u*) a produkt se dostává do své přirozené úrovně (Y*). Cenová hladina se stabilizuje. Respektive po zabudování inflačních očekávání stabil.míra inf.
Při poklesu AD vzniká nezaměstnanost a snižuje se produkt, mylná interpretace cenového vývoje vede pracovníky k domnění, že reálné mzdy klesají. Proto začnou upřednostňovat volný čas před prací – hledají lépe placenou práci. Nezaměstnanost má dobrovolný charakter. Teprve po získání správných informací o cenách dále poklesnou nominální mzdové sazby a zaměstnanost vzroste na původní úroveň (u*).
klasické:
mzdové sazby a ceny jsou pružné v krátkém i dlouhém období. Bez informačních bariér jsou trhy práce neustále v rovnováze a produkt je na potenc. úrovni. Růst AD povede pouze k růstu cenové hladiny. V případě zvýš. produktivity VF (tech. pokrok) dochází k pohybu samotného potenc. produktu. Nová klas. ekonomie – racionální očekávání (subjekty zpracovávají a vyhodnocují všechny dostupné informace, neopakují chyby. Je možný mylný výklad cenových relací. Každý sleduje jen ceny na svém trhu, neuvědomí si, že se mění i ceny na jiných trzích. Očekávaný růst P bude znamenat okamžitý růst W a znemožní to zaměstnat více pracovníků. (neúčinná makroekonomická stabilizační politika).