Agregátní poptávka, poptávkové šoky.

Na rozdíl od křivky D v případě AD neexistuje substituční efekt.
Poptávkové šoky:
1) růst bohatství domácností  růst spotř. výd.
2) pokles míry zdanění osobního důchodu vede k růstu osobního disponib. důch.  zvýšení C, možná i I.
3) pokles úrokové sazby – umož. méně výnosné projekty (růst I), zlevňuje nákupy na úvěr (C, G), měn. kurzy působí na NX. (to je výsledkem měn. politiky – keynesián. nepřímý vztah peněž. zás. a AD)
4) změna peněž. zásoby může vést přímo k růstu popt. po statcích (např. prodej vládních obligací centrální bance, zvýš. pen. zás., z toho zvýšení C – přímý vztah (monetar.).
5) optimistic. očekávání budoucího hosp. vývojerůst AD
6) růst populace vede k růstu C, výstavbě bytů
7) zvýšení G či TR se promítne do růstu AD (C, I)
8) export poroste s růstem zahr. důchodu (expanze v zahr.), růstem cen. hl. v zahr., znehodnoc. kursu domácí měny, proexportními opatření vláda, odbourání protekc. opatření zahr. vlád
9) znehodnoc. kursu domácí měny – přesměrování z dováž. zboží na domácí – AD roste, podobný efekt má zavedení dovozních cel, růst zahraničních cen
10) očekávání růstu cen. hl.růst současných výdajů
11) administrativní regul. opatření, změna preferencí – klimatic. vlivy, zdokonalení výrobků (inovace)…
mají tedy podobu spontánních tržních procesů nebo vládní regulace či zásahu centr. banky.