Hlavní funkce veřejného sektoru

Hlavní funkce veřejného sektoru jsou:
a) alokační funkce – zajištění poskytování služeb veřejného charakteru v oblastech, které jsou vyloženě veřejného charakteru jako je obrana, bezpečnost, justice nebo v oblastech, kde je výhodnější, aby se v nich angažoval veřejný sektor místo soukromých osob jako je výstavba a údržba dopravní infrastruktury, atd.
b) redistribuční funkce – mírnění rozdílů mezi jednotlivci ve společnosti přerozdělováním důchodů, jako je progresívní zdanění příjmů, poskytováním sociálních dávek, atd.
c) stabilizační funkce – udržování ekonomiky v rovnováze aktivní politikou zaměstnanosti, monetární politikou, atd.
Existence veřejného sektoru je odůvodnitelná v oblastech, kde soukromý sektor (trh) je neefektivní. Příčiny tohoto tržního selhání je především existence veřejných statků, externalit a přirozených monopolů. Mezi mimoekonomické faktory existence veřejného sektoru patří snaha mírnit nerovnosti mezi subjekty. Dále jsou to faktory, které přesahují ekonomické pojetí veřejného sektoru, a které jsou příčinou existence státu byť i jenom v jeho minimální podobě, např. potřeba vyšší autoritativní moci ve společnosti.