Inflace a její měření
Inflace a její měření:
Inflace – je zvýšení celkové cenové hladiny, které se obvykle měří CPI.
Míra inflace – je definována jako míra změny cenové hladiny měřená např. CPI:
Inflace = cenová hladina(CPI)t – cenová hladina(CPI)(t-1)/ cenová hladina(CPI)(t-1), to celé krát 100%. Inflace měří trend průměrné cenové hladiny. Inflace se měří sestrojováním cenových indexů, které představují průměry spotřebitelských cen a cen výrobců.
Deflace – je opakem inflace, nastává, když celková cenová hladina klesá.
Dezinflace – znamená snižování míry inflace.
Cenový index – je vážený průměr jednotlivých cen, kde je váha každé komodity dána jejím ekonomickým významem. Nejdůležitějším cenovým indexem je dnes index spotřebitelských cen ( CPI), index cen výrobců a deflátor GNP. CPI měří náklady tržního koše spotřebních statků s služeb. PPI – index cen výrobců – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců. Deflátor GNP – je poměr nominálního e reálného GNP, lze jej tedy interpretovat jako souhrnný index cen.
Typy inflace podle její závažnosti:
Mírná inflace – při mírné inflaci rostou ceny pomalu. Většinou se jedná o jednomístné vyjádření v procentech za rok. Lidé jsou ochotni podepisovat dlouhodobé smlouvy a nechávat peníze v bankách. Peněžní systém funguje dobře.
Pádivá inflace – dochází k ní, když ceny začínají růst dvoj nebo trojcifernými tempy. Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, pak vznikají problémy a hospodářské poruchy. Finanční trhy odumírají. Lidé hromadí statky.
Hyperinflace – nejhorší možné stadium inflace. Jedná se inflaci, kdy dochází k 1000000 a více procentnímu nárůstu cen za rok.
