Živnostenská banka

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 Živnostenská banka dynamicky rostla jako pilotní banka nového státu. JUDr. Jarloslav Preiss, vrchní ředitel Živnostenské banky, se aktivně podílel na měnové reformě a na takzvané „nostrifikaci“: přesunu sídel a účtů firem ze zahraničí, hlavně z Rakouska, do Československa. Živnostenská banka se stala finančním gigantem, jehož vliv byl pociťován ve všech odvětvích ekonomiky, a změnila svoji strategii na poskytování půjček velkým průmyslovým společnostem. JUDr. J. Preiss hrál roli „kapitána československého průmyslu“.

Ve 20. a 30. letech Živnostenská banka podporovala fúze velkých českých průmyslových podniků (například vytvoření strojírenského kolosu ČKD) a systematicky budovala své průmyslové impérium.

Jako nejsilnější banka v předválečném Československu kontrolovala Živnostenská banka 60 firem, včetně největších, a ovlivňovala mnohé jiné. Rozvinula styky s francouzskými a britskými finančními institucemi. Do roku 1938 byla Živnostenská banka uznávanou investiční silou ve střední a východní Evropě.