nástroje makroekonomické politiky

Nástroje – a) fiskální politika – spočívá ve stanovení úrovně zdanění a výdajů k ovlivnění makroekonomické výkonnosti. Důsledky zvyšování či snižování výdajů nebo daní jsou patrné z rovnice GNP = C+I+G+NX ( daně ovlivňují spotřebu a investice). Fiskální politika ovlivňuje celkové výdaje, a tím celkově působí přinejmenším krátkodobě na reálný GNP a na inflaci.
b) monetární politika – je uskutečňována CEB a vymezuje nabídku peněz. Změny v nabídce peněz pohybují úrokovými sazbami nahoru a dolů a ovlivňují výdaje na takové položky, jako jsou stroje nebo budovy. Monetární politika má významný vliv na reálný GNP i na potencionální GNP.
c) zahraniční ekonomická politika – obchodní politika, vymezování měnového kurzu nebo dokonce monetární a fiskální politika – usiluje o udržení dovozu v souladu s vývozy a o stabilizaci měnových kurzů. Vlády se stále čatěji účastní jednání v zájmu koordinace svých makroekonomických cílů a hospodářskopolitických opatřeních.
d) důchodová politika – je souhrnem opatření vlády, která usilují o zmírnění inflace pomocí přímých kroků, ať již slovním přesvědčováním, nebo zákonnými regulačními opatřeními, zahrnujícími mzdy a ceny. Tato politika upadla v nemilost v konzervativních osmdesátých letech, kdy byla nízká inflace.