Poptávka po penězích, nabídka peněz.

Poptávka po penězích, nabídka peněz.
fin. zprostředkovatelé – banky, nebankovní instituce
centrální banka, komerční banky
kampeličky, pojišťovny, spořitelny atd.
multiplikovaná expanze bankovních depozit –
prvotní přírůstek peněz (centr. banka nakoupí vládní cen. papíry od veřejnosti (veřejnost uloží peníze do komerčních bank) (neuvažují se úniky do oběživa) – bankám se zvýší rezervy u centrální banky (banky ale chtějí udržovat jen povin. min. rezervy), proto část rezerv použijí na poskytování úvěrů, apod. Tím vzniká další kolo expanze, depozita jsou dále ukládána do bank a částečně do rezerv. Platí vztah: ΔD= 1/v * ΔR, kde 1/v je jednoduchý multiplikátor depozitních peněz, v je sazba povin. min. rezerv (0,01-0,99), bývá okolo 10%.
nabídka peněz: představuje množství peněz (peněžní zásobu obíhající určitou rychlostí). Nejednoznačné je znázornění vztahu úrokové sazby a nabíz. mn. peněz (časté je vyjádření vertikální MS – dokonale neelastické) (banky nedrží přebytečné rezervy), vertikální MS je zvláště při vys. úrok. sazbě. Velikost pen. zásoby je urč. politikou centr. banky (restriktiv., expanziv.) –exogenní MS, endogenní MS by byla v případě, kdyby centr. ban. stabilizovala měn. kurz, podléhala vládě…
Popt. po penězích – množství peněz, které jsou ek. subjekty ochotny držet při určité úrokové sazbě. Subjekty preferují likviditu. MD je negativně skloněná. Transakční motiv(zabezpečení určitých transakcí, které je nutno uskutečnit – musí mít urč. peněž. zůstatky. (řízení likvidity – model Baumol-Tobin – úrok je nákladem příležitosti držby peněz (minimalizace zahálejících peněz – převod do krátkodobých fin. aktiv), opatrnostní motiv – držba urč. hotovosti pro případ nečekaných výdajů či poklesu příjmu. Další možný motiv (keynes) je spekulační motiv – nejistota výnosů alternativ. fin. aktiv (akcie apod.) – při níz úrok. saz. a vys. cenách cen. pap. budou subj. očekávat pokles cen cen pap a růst úr. sazby. Tzn. kapitálovou ztrátu – prefer. bude držba peněz. Teorie portfolia – držba peněz jako aktiva. (Čím nižší je úroková sazba, tím více můžou subjekty realizovat i méně výnosné projekty – poptávané množství peněz roste – kles. sklon MD), při velmi nízké úr. sazbě by byl růst MD velmi silný (až k vodorov. poloze- past likvidity).