Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce:
Dokonale konkurenční trh práce – má dostatečně velký počet nabízejících i poptávajících, takže nikdo nemůže ovlivnit mzdovou sazbu. Rovnováha na tomto trhu nastává při tzv. rovnovážné mzdě. Ta je dána průsečíkem tržní křivky poptávky a tržní křivky nabídky. Tržní křivky optávky je dána horizontálním součtem individuálních poptávkových křivek jednotlivých firem. Tržní křivka nabídky ukazuje, kolik budou nabízet všichni pracovníci na tomto trhu při každé mzdové sazbě. Nabídka na dílčích trzích roste v důsledku rekvalifikace, mobility pracovních sil atd. Často jsou vyššími mzdami kompenzovány rozdíly mezi určitými profesemi nebo jsou placeny příplatky za mimořádné služby. Existují také rozdíly ve vykonané práci díky vrozeným duševní a tělesným schopnostem. Třetí příčinou mzdových rozdílů jsou tzv. nekonkurenční skupiny na trhu práce. Trh práce je segmentován na spoustu dílčích trhů. Tyto trhy jsou ve značné míře navzájem nekonkurenční ve smyslu substituce jedné práce za druhou.
Trh práce v nedokonale konkurenčním prostředí:
Projevy nedokonalé konkurence ne trhu práce:
– mzdová strnulost ( mzdy reagují daleko pomaleji na významné změny na trhu práce než je tomu u výrobků a služeb, to znamená, že se nerovnováhy vyrovnávají pomaleji)
– většina firem vytváří určité mzdové struktury a klasifikační systémy, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni. Hovoříme o tzv. mzdových tarifech.
– firmy jsou ve svém rozhodování omezeny různými kolektivními smlouvami, pracovně právním zákonodárstvím a snahou udržet si kvalifikované pracovní síly.
