veřejný sektor

Ekonomiky vyspělých zemí jsou označovány jako smíšené ekonomiky.
Smíšená ekonomika je složena ze sektoru jak soukromého, tak i
veřejného. Soukromý sektor je představován soukromými osobami,
především podnikateli, a veřejný sektor státem a dalšími veřejnými
osobami, mezi kterými tvoří největší podíl územní samosprávy. Mnohdy
je těžké stanovit hranici mezi soukromým a veřejným sektorem. Stejně
tak výše uvedená definice obsahuje spoustu výjimek.
Rozdělení ekonomiky podle jiného hlediska je rozlišování na ziskový
sektor a neziskový sektor. Ziskový sektor může být jak soukromý, tak i
veřejný (např. železnice ve vlastnictví státu). Obdobně i neziskový
sektor může být jak převládající veřejný, tak i soukromý (např.
nadace).
Hlavní funkce veřejného sektoru jsou:
a) alokační funkce — zajištění poskytování služeb veřejného
charakteru v oblastech, které jsou vyloženě veřejného charakteru jako
je obrana, bezpečnost, justice nebo v oblastech, kde je výhodnější,
aby se v nich angažoval veřejný sektor místo soukromých osob jako je
výstavba a údržba dopravní infrastruktury, atd.
b) redistribuční funkce – mírnění rozdílů mezi jednotlivci ve
společnosti přerozdělováním důchodů, jako je progresívní zdanění
příjmů, poskytováním sociálních dávek, atd.
c) stabilizační funkce — udržování ekonomiky v rovnováze aktivní
politikou zaměstnanosti, monetární politikou, atd.