NEOKEYNESIÁNSKÝ MODEL AGREGÁTNÍ NABÍDKY

3) NEOKEYNESIÁNSKÝ MODEL AGREGÁTNÍ NABÍDKY
– je odvozen z keynesiánského modelu
– neokeynesiánský model rozlišuje jestli v krátkém období existují nebo neexistují volné výrobní zdroje (tzn. nevyužité výrobní faktory)
– pokud jsou volné zdroje k dispozici potom se krátkodobá křivka agregátní nabídky nachází ve svém keynesiánském poli
– pokud však v ekonomice volné zdroje k dispozici nejsou (neexistují) lze aplikovat na krátkodobou křivku agregátní nabídky tvrzení klasického modelu a křivka se nachází ve svém poli klasickém
– v dlouhém období agregátní nabídky jsou ceny – včetně cen výrobních faktorů – pružné a proto její křivka odpovídá křivce klasického modelu (tzn. LRAS = potenciální produkt)

4) agregátní nabídka v monetaristickém pojetí
v monetaristickém přístupu je chování agregátní nabídky podmíněno odlišnými okolnostmi ve srovnání s keynesiánským modelem:
 nominální mzdové sazby (W) jsou dokonale pružné X Keynes. – fixní (pevné, rigidní)
 subjekty na trzích práce (zaměstnavatelé a zaměstnanci) sledují vývoj reálných, nikoli nominálních mzdových sazeb