První kroky: Evropská smlouva se zeměmi východního bloku

První kroky: Evropská smlouva se zeměmi východního bloku
Je jasné, že každá země oblasti chtěla volný přístup na trhy EC, pro nově svobodné země V a S Evropy to bylo obchodní nutností. Nebyly myšlenky na to, že by vytvořily svou vlastní zónu volného obchodu, či, že by se připojily k EFTA. Ze začátku tyto země čelily ochranářským opatřením EU. V počátku si představitelé těchto zemí mysleli, že se jedná o permanentní stav a že i po pádu železné opony zůstávají za oponou. Z těchto politických a ekonomických důvodů byly nově svobodné země tlačeny k tomu, aby usilovaly o vstup do EU. Naproti tomu EU byla k tomuto zpočátku neochotna. Ale i přesto byly s Polskem, Československem a Maďarskem podepsány 1991 tzv. Asociační dohody. Obdobné dohody byly 1994 podepsány s Rumunskem, Bulharskem, Albánií, Estonskem, Litvou A Lotyšskem. EFTA kopírovala chování EU. Zpočátku paralyzovala nově vzniklé trhy, ale po podepsání Asociačních dohod se snažila o vlastní bilaterální dohody s těmito zeměmi v oblasti volného obchodu. Některé země východního bloku takovéto dohody začaly podepisovat i samy mezi sebou. Nejvýznamnější byla dohoda o vzniku Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA) mezi Československem (reprezentováno později jeho nástupnickými státy), Polskem a Maďarskem, zóna byla následně rozšířena o Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko.