Rozpočtová stimulace poptávky (multiplikační efekt, efekt vytěsňování):
Rozpočtová stimulace poptávky (multiplikační efekt, efekt vytěsňování):
Multiplikační efekt vládních výdajů:
prvotní změna G vyvolá v prvním kroku c * změna G, v dalším c2 * změna G …
součet řady je 1/ 1-c * ΔG (kde c je mezní sklon ke spotřebě); 1 + 0,8 + 0,64 + …
Multiplikační efekt: přírůstek vládních výdajů vyvolává několikanásobně větší přírůstek domácího produktu. ΔY = 1 / (1-c) * ΔG
Multiplikační efekt transferů: 0,8 + 0,64 + … (je o tu původ. částku menší). Stíhačky vs. podpora v nezaměstnanosti.
ΔY = c / (1-c) * ΔTR
Demultiplikační efekt daní: zvýšení daní o 1 mld. vyvolá pokles důchodů o 0,8 + 0,64 +…
-ΔY = c / (1-c) * ΔTA
Snížení daní vyvolává multiplikační zvýšení důchodů.
Multiplikační zvyšování důchodů ale také zvyšuje poptávku po penězích. Je-li peněžní zásoba daná, růst poptávky po penězích vede ke zvýšení úrokové míry. Vyšší úroková míra pak vyvolává snížení investic a spotřeby, vládní výdaje tak „vytěsňují“ investice a spotřebu.
Zvýšení vládní výdajů (nebo zvýš. transferů nebo snížení daní) na jedné straně vyvolává multiplikační efekt, který zvyšuje domácí produkt, ale na druhé straně vyvolává efekt vytěsňování, který snižuje domácí produkt.
Měnová stimulace poptávky:
Stimulace pomocí růstu pen. zásoby. Zvýšení peněžní zásoby posune křivku LM doprava, snížení pen. zásoby by křivku LM posunulo doleva. Model IS-LM ukazuje, že zvýšení peněžní zásoby zvýší domácí produkt.
Zvýšení pen. nabídky nejprve snížilo úr. míru. Nízká úr. míra (přebytek peněz) má za následek růst spotřeby a investic a tedy růst Y, zároveň (kvůli růstu Y) se zvyšuje Md a úr. míra se proto zvyšuje. Dostáváme se do bodu E.
