úsporová funkce
úsporová funkce
– osobní úspory = rozdílu mezi důchodem a spotřebou S = DI – C a jsou rovněž funkcí důchodu S = f (Y)
– má následující tvar: S = – Sa + sYD, kde
Sa – autonomní úspory, což jsou úsporu, které vznikají, když subjekt nemá žádný důchod (Y = 0),
S‘ – indukované úspory, které jsou důsledkem toho, že subjekt má určitý důchod, platí, že S‘ sY.
MPS – mezní sklon k úsporám – o kolik se zvětší, jestliže důchod subjektu se zvýší o jednotku MPS = s = ΔS / ΔY
APS – průměrný sklon k úsporám
Změna polohy linie spotřební a úsporové funkce vyjadřuje skutečnost, že je méně nebo více z daného YD uspořeno.
– posun line C nahoru a linie S dolů (změna Sa a Ca)
– změna MPC a MPS, tedy změna sklonu linie C a S
– nebo kombinace obojího
Dochází také ke změně APC a to zejména díky:
– vliv úrokové sazby na úspory (růst -> více spoří)
– bohatství domácností a jeho změny
– optimistická očekávání hosp. vývoje (méně spoří)
– systém soc. zabezpečení (vyšší dávky méně spoří)
– zdanění výnosů z úspor (méně spoří)
– populační vývoj (růst populace -> růst spotřebních výdajů)