strukturální deficit a investice

strukturální deficit a investice
– stát si na pokrytí deficitu půjčuje obvykle na finančních trzích
– výpůjčky provádí formou operací na volném trhu
– státní orgány na finančních trzích tak konkurují soukromým investorům a tato činnost státu vyvolává – efekt vytěsňování soukromých investic
– strukturální deficit není oproti cyklickému vyrovnán přebytky státního rozpočtu v jiných letech
– má tudíž jenom vytěsňovací efekt, který vyvolává růst úrokových sazeb, pokles soukromých investičních výdajů s následným dlouhodobým oslabením růstu reálného produktu a zaměstnanosti při růstu cenové hladiny

monetizace strukturálního deficitu
– vláda nemusí hledat prostředky k pokrytí deficitu státního rozpočtu na finančních trzích, může se obrátit na CB – ta emituje peníze a může vládě poskytnout dodatečné prostředky na pokrytí deficitu
– státní orgány se tak navzájem zadlužují
– pokud je rozpočtový deficit kryt nově emitovanými penězi, roste bezdůvodně množství peněz v ekonomice – a tím roste cenová hladina (tzn. inflace)
– aby se zabránilo monetizaci deficitu, má v řadě zemích CB relativně nezávislé postavení na ostatních státních orgánech a má dbát o zdravou emisní politiku, navzdory zájmům jiných vládních institucí