teorie komparativních výhod

teorie komparativních výhod:
1) absolutní výhody:
– absolutní výhoda ve výrobě určitého statku spočívá v absolutně nižších nákladech ve srovnání se zahraničím
– subjekt (firma nebo země) má vůči ostatním absolutní výhodu, pokud může určitý druh zboží vyrábět s nižšími náklady než jiné subjekty
– nižší náklady na výrobu, vyšší produktivita práce vedou k výrobě určitého výrobku za nižší cenu než v ostatních státech
2) komparativní výhody:
– spočívá v tom, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (oproti ostatním, tzn. kde je relativně efektivnější než jiné země)
– naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (tzn. kde je relativně méně efektivní než jiné země)
– tzn. souvisí s omezeností zdrojů každé země
– pro zemi, která dosahuje absolutní výhody u všech vyráběných výrobků je výhodné vyrábět produkci, u které dosahuje co největší absolutní výhody ve srovnání s ostatními zeměmi
– a ostatní výrobky (i když i u nich dosahuje absolutní výhody) dovážet, protože si tím uvolní výrobní faktory pro efektivnější výrobky
– komparativní výhoda znamená, že při výrobě určitého zboží musí subjekt obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt
Strukturu mezinárodního obchodu tedy určuje komparativní výhoda a ne absolutní výhoda jedné země vůči zemi druhé.