ALVIN HANSEN
byl hl. představitel keynesiánské teorie stagnace v USA. Jeho kniha Průvodce Keynesem se stala základem výkladu neokeynesovské makroekonomie pomocí modelu IS-LM
rozpracoval keynesiánskou teorii stagnace. Příčiny stagnace spojoval se snižující se ochotou podnikatelů investovat. Rozsah investic podle něho ovlivňují tři rozhodující faktory: demografický růst, technický pokrok a územní expanze. Během 20. a 30. let v USA podle něho tyto faktory zeslábly a v důsledku toho již nevytvářejí dostatečné podněty k investicím. Proto vzniká tendence k chronické nezaměstnanosti. Situace je o to komplikovanější, že vyspělá kapitalistická ekonomika je schopna vytvářet vysoké úspory, které však nedokáže plynule přeměňovat do podoby investic.
FRANCO MODIGLIANI
typickým výsledkem neoklasické syntézy je úplný keynesiánský model, který zformuloval M. Úplný keynesiánský model je založen na modelu IS-LM, který doplňuje o stranu abídeky. Tou je keynesiánská produkční fce a neoklasický trh práce. Fungování jeho modelu je spojeno s představou o automatickém obnovování rovnováhy při plné zaměstnanosti, jsou-li mzdy a ceny pružné. Keynesiánskými prvky jsou zde bariéry, které stojí v cestě působení samoregulačního mechanismu.Těmito bariérami jsou nepružnosti nominálních, ale i reálných mezd směrem dolů, nízká citlivost investic na úrokovou míru a past na likviditu.
