Kameralismus

– pol. 18. – pol. 19. stol.
– střední Evropa (Německo, Rakousko)
– v mnoha ohledech podobný západoevropskému merkantilismu, s nímž sdílel zejména doktrínu obchodní bilance a ideu silného státu.
– ideálem kameralistů byl osvícený panovník, který prostřednictvím dobře vybudované a organizované státní správy pečuje o blaho svých poddaných
– nedocenili význam teorie a soustředili se spíše na praktické otázky hospodářské politiky.
– významní kameralisté byli univerzitními profesory a založili na univerzitách výuku tzv. kamerálních věd, z nichž se vyvinula národohospodářská výuka
– hlavním znakem kameralismu byl důraz na populační růst. Jejich hl. cílem byla snaha zvýšit počet obyvatel.
– Daleko větší důraz na růst populace
– mocenské zájmy – více lidí znamená více armády
– fiskální – více lidí, více daňových poplatníků,
– poptávkový – čím více lidí, tím větší poptávka, tím větší trh a tím větší výroba
– neztotožňovat peníze a bohatství. Za zdroj růstu národního bohatství považovali výrobu, především zemědělství.