pracovní teorie hodnoty
R. ji „potřeboval“ jako nástroj vysvětlení rozdělování mezi mzdy a zisky.
Pokud v obilnářském modelu mohl ještě vysvětlit zisk jako přebytek obilného produktu nad obilnými mzdami, po opuštění obilnářského modelu již byl nucen použít pracovní teorii a vysvětlovat zisk jako přebytek práce do produktu vložené nad prací vloženou do „mzdového zboží“.
R. (stejně jako Smith) tvrdil, že D má vliv pouze na tržní cenu, nikoli však na přirozenou cenu. Rozdělil veškeré zboží na dvě skupiny:
zboží vzácné – cena je určena výlučně D, protože roste-li D a s ní P, S se nemůže zvětšit.
zboží vyráběné – cena je ovlivněna D jen krátkodobě, protože její zvýšení zvýší posléze N a tím cena klesne opět na svou „přirozenou úroveň“.
R. navázal na Smithovo odlišné užitné hodnoty od směnné hodnoty a trval na tom, že směnná hodnota zboží není ovlivněna jeho užitečností. Užitečnost je pouze podmínkou pro existenci hodnoty, ale není zdrojem ani příčinou hodnoty. Pouze práce je konečným zdrojem hodnoty a pouze náklady práce jsou mírou hodnoty.
R. chápal náklady výlučně jako pracovní hodnotu, jejíž výše je dána pouze náklady práce. Velikost hodnoty byla podle něho určena pracovními náklady průměrných výrobců.