Při posuzování efektivnosti ekonomiky …
Při posuzování efektivnosti ekonomiky nám poslouží hranice produkčních možností. Pro zjednodušený model ekonomiky vyrábějící pouze dva statky platí, že ekonomika vyrábí efektivně, když nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by vyráběla měně jiného statku – tedy když se nachází na hranici výrobních možností. Tato křivka se obvykle kreslí ve tvaru konkávní křivky na základě předpokladu zákona klesajících výnosů. Tento zákon říká, že přidáváním dalších jednotek jednoho vstupu, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní, budeme dostávat stále menší přírůstky výstupu.
Na základě způsobu, jakým jednotlivé ekonomické systémy odpovídají na základní ekonomické otázky – co, jak a pro koho, známe ekonomiku tradiční (zvykovou), příkazovou, tržní a smíšenou.
V příkazové ekonomice vláda přebírá na sebe velmi aktivní roli, rozhoduje o výrobě i rozdělování. V čisté tržní ekonomice vláda nezasahuje, nechává na jednotlivcích, aby konali dle svého uvážení. Zdroje se alokují prostřednictvím trhu, kde klíčovou roli hrají ceny. Ve smíšené ekonomice se setkávají prvky trhu, rozhodnutí vlády i zvyků.
Ekonomové mohou ekonomická fakta popisovat nebo podávat hodnotové soudy. Pokud popisují nějaká fakta anebo vysvětlují, jak některá oblast ekonomiky funguje – jedná se o výroky pozitivní ekonomie. V případě, že jdou za hranici objektivní analýzy a nabízejí rady, např. jaké opatření by měla hospodářská politika přijmout – potom se jedná o výroky normativní ekonomie.
