současná a minulá práce
říkat, že pouze práce tvoří hodnotu, znamenalo tvrdit, že K je neproduktivní. Že je „sterilní“, pokud jde o tvorbu nové hodnoty. M. prohlásil, že novou hodnotu tvoří pouze „živá“ neboli současná práce (např. stroje) novou hodnotu netvoří, nýbrž pouze svou vlastní hodnotu na výrobek přenáší.
hodnota pracovní síly
M. doplnil Ricardovu pracovní teorii hodnoty o významnou inovaci. Aplikoval totiž pracovní teorii hodnoty na práci samotnou. Dělal rozdíl mezi prací jakožto činností a pracovní silou jakožto potenciálem pracovní činnosti. Zdůrazňoval, že pracovní síla se za kapitalismu stává zbožím zvláštního druhu – zbožím „pracovní síla“.
Hodnota pracovní síly je určena pracovní dobou na výrobu zboží dělníkovy spotřeby – zboží, které dělníci potřebují pro reprodukci své pracovní síly. Hodnota zboží „pracovní síla“ je tedy vlastně totéž, čemu klasikové říkali existenční minimum dělníka.
nadnodnota
podstatou M. teorie bylo tvrzení, že dělník v pracovním procesu vytváří větší hodnotu, než jaká je hodnota jeho pracovní síly (mzda). Tak vzniká rozdíl mezi hodnotou dělníkem vytvořenou a hodnotou jeho pracovní síly. Tento rozdíl si přivlastňuje kapitalista. Marxova pracovní teorie hodnoty zde již ústí v teorii vykořisťování – v tzv. teorii nadhodnoty.
