­ Svou teorii ek. rov. založil na jednotném a univerzálním principu subjektivní užitečnosti.

(p1…pm, v1…vn), pro i=1…m
(p1…pm, v1…vn), pro i=1…n

­ v jeho modelu vystupují domácnosti (spotřebitelé a zároveň vlastníci VF), podnikatelé (vyrábějí pomocí VF zboží). Uvažujeme zatím o barterové ekonomice, v takové ek. existují tři typy trhů – nájemní trhy VF (trhy služeb VF), trhy spotřebních statků, trhy kapitálových statků
­ Nájemní trhy VF
­ domácnosti pronajímají podnikatelům VF – práce, půda a kapitálové statky
­ W. pro jednoduchost předpokládal, že každé zboží lze vyrábět pouze jedinou výrobní metodou. Zavedl do svého modelu produkční funkci (ty jsou fixní – lze je vyrábět jen jednou metodou). Ve třetím vydáním Základů zavedl do svého modelu proměnlivé produkční koeficienty, reagující na změny cen VF. S jejich pomocí W. formuloval podmínky rovnováhy trhů spotřebních statků i nájemních trhů výrobních faktorů.