Úplný Keynesiánský model pracuje s následujícím vztahem:
N=ND(w/P) – 1
N=NS (w/P) – 2
Y/P=f(N) – 3
S(Y)=I(r) – 4
L(Y/P,r)=M/P- 5
vztahy 1 a 2 – popisují trh práce, pojímají poptávku po práci (ND) a nabídku práce (NS) jako fci reálné mzdy (w/P). Sazba reálné mzdy zde „vyčišťuje“ trh práce od nedobrovolné nezaměstnanosti. Řešením těchto dvou rovnic je rovnovážná mzda a rovnovážná zaměstnanost (n٭)
vztah 3 – představuje keynesiánskou produkční fci, která vychází z předpokladu, že jediným variabilním výrobním faktorem je práce.
4, 5 – jsou modelem IS-LM, 4 – stanoví podmínku rovnováhy na trhu statků jako rovnost úspor, které jsou fcí národního důchodu a investic
5 – definuje rovnováhu trhu peněz (křivka LM), vyjadřuje rovnost mezi reálnou nabídkou peněz a reálnou poptávkou po penězích.
úplný keyn. model vede za předpokladu dokonale pružných cen a mezd k celkové rovnováze při plné zaměstnanosti. S tím úzce souvisí tvrzení typické pro neoklaickou syntézu, že Keynesovo pojetí spotřeby, mezní efektivnosti kapitálu a preference likvidity není samo o sobě dostatečnou příčinou neúplného využívání ekonomických zdrojů. Tou je až existence překážek (strnulostí).
