Manažerská ekonomika 1. Náklady,Odpisy,Daně a clo,Pojistné

1 NÁKLADY

1.1 Základní pojmy

Náklady
– řada definic
= ceny vstupů (vstupy = VF (A, L, K)
• práce – 2 kategorie:
– řídící – šéfové, manažeři
– výkon – podřízení
• kapitál – ve věcné podobně = kapit. svazky
– nemusí být přítomny všechny 3 faktory (u různých činností)
= peněžní vyjádření spotřebovaných vstupů (VF) – spotřebování VF by mělo být účelné a účelové
– neúčelným a neúčelovým vynaložením peněz by byla pokuta

Výnosy
HV = V – N HV + zisk
HV – zisk

= peněžní vyjádření výsledků plynoucí z činnosti provozování společnosti
3 kategorie:
a) z provozní činnosti
– vyplývají z hlavního poslání společnosti
– hlavní část: tržby z prodeje výrobků a služeb
b) z finanční činnosti
– spojeny s vlastnictvím finančních investic – s finančním trhem
c) z mimořádné činnosti
– prodej nepotřebných zásob nebo strojů, zařízení

Cash flow (CF)

příjem = faktické zvýšení stavu peněžních prostředků, které firma má
X
výdaj = snížení stavu peněžních prostředků, které podnik má

1.2 Dělení nákladů

– různá kritéria

1. druhy N – určitý historický vývoj
a) N spojené se spotřebou VF = práce
– mzdy, ostatní osobní N, příspěvky na SZP (vycházejí z hodnoty mezd), příspěvky na státní politiku zaměstnanosti
b) N spojené se spotřebou hmotných prostředků
– materiál, energie, odpisy (= N vzniklé spotřeb. HIM), N spojené s využíváním služeb externích subjektů, úroky – pojistné, ostatní ( = paliva, přepravné, opravy, cestovné, pokuta, penále, daně, nájemné poplatky, manko, škoda,…)

2. účelové členění N
= dělení N podle účelu, k jakému je používáme
– pro různé účely – různé N
– účel se vztahuje k nositeli (objektu či subjektu) nákladu
–
existují 3 dvojice:
a) N technologické a N na obsluhu a řízení výroby
– technologické – bezprostředně spjaty s výrobou s přeměnou mat. a sur. ve výrobek
– na obsluhu a řízení – spjaty s činnostmi, aby hlavní výr. proces mohl existovat

b) N přímé X nepřímé
– přímé = lze přímo, přesně a průkazně kvantitativně přiřadit s objekty a výkony, s kterými příčinně souvisí
– nepřímé = požadavek formulovaný u přímých nelze přesně splnit – nepřímá metoda k určení

c) N jednicové X režijní
– jednicové – určujeme je ke vztahu ke zvolené jednici a umíme to určit
– režijní – na jednici je neumíme určit – jiná metoda
kalkulační jednice – ks, l, kg, m,…
– vykazují se v samostatných položkách
– 4 skupiny: zásobovací režie
výrobní režie zpravidla jsou zahrnuty do režie správní
správní
odbytová

d) N členěné ve vztahu k útvaru
– útvar = obecné označení jakéhokoli vnitropodnik. celku bez ohledu na jeho význam, velikost, postavení ( provoz, závod, dílna, pracoviště,…)
• hospodářské středisko
= vyšší kompletnější
= samostatně hospodařící útvar
– zjišťuje se zde HV
– musí mít plán N a V i jejich skutečné čerpání (např. u podniku: provoz, u školy: fakulty)
• nákladové středisko
= nižší
(např. u podniku: dílny,…)
– nezjišťuje se HV, pouze rozdíl mezi plán. a skutečnými N

3. v závislosti na změnách objemu výroby
a) fixní N (stálé) = FC – se změnou Q se nemění
b) variabilní (proměnné) – mění se změnou Q

nadproporciální rostou rychleji než Q
– nezdravé

fixní = mění se skokem (např. zavedením nového HIM)

problémy – členění na 5 skupin podle závislosti na změnách Q:
1. fixní – odpisy, pojistné

2. převážně fixní N
– existuje možnost, že se v urč. období změní
– každým rokem stejná částka – N na výzkum, vývoj, na reklamu

3. současně fixní a variabilní N – při zkoumání zjistíme, že mají 2 prvky:
– jako by byly stále stejné
-jako by se měnily v určité závislosti
např. N na údržbu

4. převážně variabilní
– je v nich zaveden určitý aspekt, že se mění se změnou Q, ale je tu ještě něco jiného
– jednicové nebo přímé mzdy, sociální N i DČR

5. jednoznačně se měnící
– jednicový materiál

1.3 Nákladová funkce

N = f (Q)
N = f (FC, VC) = f(FN,VN)

lin. fce…………..y = a + b . Q
kvadr. fce…….. y = a + bQ – c.Q2 = podproporc.
y =a + b.Q + c.Q2 = nadproporc.

– problém: určení konstant a, b
4 metody:
a) metoda klasifikační analýzy
b) metoda 2 období
c) bodový diagram
d) regresní a korelační analýzy – může posloužit i ke zjištění příslušné závislosti a hodnoty i pro nelineární funkce

ad c) bodový diagram

proloží se přímka

tg α = b

4 kroky:
1) vytvoření souřadného systému N, Q
2) zanesení bodů pro jednotl. množství
3) body proložíme přímkou metodou nejmenších čtverců
4) hodnota, kterou přímka protne je konstanta a z toho se odvodí b (tg α = b)

N = 314 + 27,5.Q

ad b) metoda 2 období
– k určení konstant a, b lineární nákladové fce vybereme 2 období s nejmenšími a největšími náklady
– z výběru vyloučíme měsíce s extrémními hodnotami – např. měsíc, kde byla celozávodní dovolená, únor – protože je nejkratší, měsíc – kdy se porouchal stroj
– údaje dáme do 2 rovnic: N1 = a + b.Q1
N2 = a + b.Q2
umíme vyřešit

N = 320 + 28. Q

ad a) klasifikační analýza
– píšeme nákladové druhy
– 2 sloupce – FC, VC

Nákl. druhy FC VC
…. x 0
….. 0 x
…..
ׁΣ FC VC

– každá nákladová položka se zařadí pouze do 2 sloupce
– úkolem je určit a, b
a = Σ VC
b = ? b.Q = Σ VC
b = Σ VC
Q

1.4 Odpisy
= peněžní vyjádření fyzického (i morální) opotřebení HIM a NIM
– opotřebení fyzické a morální souvisí s technickou úrovní
• fyzické – dá se určit
chátrání – potřeba prostředků na jejich obnovu
– promítá se do N – ke stanovení ceny
– zahrnuje se do N a vrací se nám v příjmech
• morální – diskutabilní

Vzorce pro odpisy

1) rovnoměrné odepisování

RO = roční odpisy ….Kč/rok
VC = vstupní cena ….Kč
DV = doba využívání …roky

DV = stanovená doba životnosti určité věci
– 2 možnosti: daná X odhadnutá

VC – dle zákona o DPH se za VC považuje:
a) PC = pořizovací cena = cena, za kterou jsme to koupili v určitém období
b) VN = vlastní N – ve vlastní režii – sami pro sebe
c) RC = reprodukční pořizovací cena
= cena, kterou přiřazujeme určité věci dávno pořízené v cenové relaci dnešní doby

DV – zahrnuje v sobě fyzické i morální opotřebení

roční odpisové procento = a

oprávky = Op = Σ odpisů
Op = Σ ROi

zůstatková cena = ZC – s časem klesá až do 0 , při prodeji je cena vyšší než 0!
ZC = VC – Op

2. přednáška

2) nerovnoměrné
– zrychlené – v prvních letech je % odpis urychlí a v posledních zpomalí
– nekončí to na nule jako u rovnoměrného

Odpisy:
1) jsou nákladem
2) nejsou výdajem, protože nesnižují stav peněžních prostředků
3) jsou zdrojem financování, neboť se vracejí v příjmech či tržbách – zahrnuli jsme je do ceny

1.4.1 Účetní odpisy
= jsou upraveny zákonem o UCE č. 563/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů
– stanovuje pravidla (jak se odepisuje, co se odepisuje, zp. odepisování a jeho neměnnost po celo dobu)
– zákl. forma , kdy jde promítnutí odpisů do N (výkaz Z a Z)
X majetek nehm. se odepisuje nejpozději do 5-ti let

1.4.2 Daňové odpisy
31. 3 daň z příjmů
– jsou upraveny z. č. 586/92 Sb. ve znění pozd. předpisů (z. o příjmech)
– odpisování = zahrnování odpisů z hmot. a nehmot. maj., evidovaného v majetku účetní jednotky, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění a udržení tohoto příjmu

Technické zhodnocení
– zahrnuje rekonstrukci, modernizaci, nástavby a jiné úpravy, pokud je cena vyšší než 40 000,–
rekonstrukce
= zásahy do účelu (nebo jejich parametrů) hmotného majetku, které mají za následek změnu
modernizace
= rozšíření vybavenosti či použitelnosti majetku (př. stroj je doplněn o autom. řízení)

– dle zákonu se majetek dělí do 5 skupin:
Odpisová skupina Doba odepisování Příklady
1 4 autobus, os. automobily, počítač
2 6 prac. stroje, traktory, letadla – vydrží déle
3 12 výtahy, lodě, dopr. prostř., el. lokomotiva
4 20 budovy ze dřeva a lehkých hmot
5 30 budovy, haly – z betonu, železa

Zásada: To, co není uvedeno, se zařadí se odpisové skupiny 2

Roční odpisové sazby (v %) při rovnom. odpis.

Odpis. skupina V 1. roce Další roky
1 14,2 28,6
2 8,5 18,3
3 4,3 8,7
4 5,15 5,15
5 3,4 3,4

Pozn.: 3 x 28,6 + 14,2 = 100
5 x 18,3 + 8,5 = 100

– pořízeno v průběhu 1. roku
– v počátku je to těžké

Zrychlené odpisy

ROdalší = 2*ZC/koef. v dalších letech – doba odepisování

1. r VC/4 = 100/4 = 25 % v 1. roce odepíše 25 %, ZC = 75 %
2. r 2*ZC/5-1 = 2*75/4 = 37,5% v 2. roce PC = 37,5, odepíše 37,5 %
3. r 2*ZC/5-2 =2*37,5/3 = 25 %
4. r 2*ZC/5-3 = 2*12,5/2 = 12,5 %

Koef. pro zrychlené odepisování

Odpisová skupina v 1. roce Koef v dalších letech
1 4 5
2 6 7
3 12 13
4 20 21
50 30 31

neodepisuje se:
– zásoby, movitá umělecká díla, mov. i nemov. kulturní památky, pozemky, lesy, vody, inventarizační přebytky, nehm. majetek vložený do společnosti, ložiska nerostných surovin

Odpisy mohou být různé – ovlivnění HV – používat metodu daň. odpis, abych omezil rozdíl

1.5 Daně a clo

příjmy obyvatel

daňové nedaňové

daně přímé daně nepřímé – příspěvky do fondů (SZ, ZP)
– z příjmů FO, PO – univerzální = DPH – cla
– majetkové – selektivní – poplatky
– z nemovitosti – spotřební daň – ost. příjmy
– z převodu nem. – k ochraně životního prostředí
– dědická a darovací (v ČR se ještě nevyměřuje)
– silniční

1.5.1 Daně z pohledu podniku

Daň z příjmu
– daní se HV hrubý (před zdaněním)
– ovlivňuje ukazatele používané ve fin. analýze
Daň z nemovitosti
– platí se daň z pozemku a staveb
D. z převodu nem.
– z. 357/92 Sb. o dani dědické, dar. a převodu nem. ve znění pozd. předpisů
Daň silniční
– platí se za používání tuzem. komunikací dvoustopými silničními motorovými prostředky + přívěsy s českou SPZ, která slouží k podnikání
– neplatí se za: traktory a přívěsy, tříkolky, motocykly
DPH
– plátce, neplátce, 5 % (služby), 22 %
Daň spotřební
– z. č. 587/92 Sb., o spotř. daních ve znění pozd. předpisů
– pevnými částkami na jednotl. množství
– např. benzin na l
– výrobky zdaněny jednorázově

1.5.2 Clo a celnictví

clo
= poplatek, dávka za propuštění zboží přes státní hranici, který se vybírá podle předem stanovených pravidel na zákl. celního řízení
– má charakter veřejné dávky, kterou vybírá stát prostřednictvím správního úřadu CELNÍ ÚŘAD

3 fce cla
1. fiskální = zdroj příjmu do SR, hlavní fce
2. obchodně-politická
– k zabránění přílivu zboží do země
– vedlejší fce
3. cenotvorná
– cla se připočítávají k ceně zboží, za kterou ho prodávám
– vedl. fce

druhy cla:
1. dovozní
– nejběžnější, clu podléhá vše, co se dováží
2. vývozní
– používá se v daném čase
– v daném času potřebuje ČR vyvážet (PB pasivní)
3. vyrovnávací
– dotace zeměděl. produktů dovážených do ČR,
– jsou velkým konkurentem naší zemědělské výroby
4. odvetné
– někdo nás hospodářsky poškodil – vrátíme mu to

Reexport
= firma, N, doveze zboží, ale pokud je to tady dočasně uloženo (ve veřejném celním skladu) odpadá proclení – export do další země
výjimka: dovozního cla: co je v sel. sazebníku prohl., že nepodléhá clu

celní sazebník
– vydává se nařízením vlády
– sazby se mění

osoba, kt. dováží zboží, musí zboží přihlásit k proclení, vyplní JCD

celní sazby všeobecné – početně největší
smluvní – nižší
preferenční – vyplývají z více smluv mezi ČR a jinými státy

Celní orgány v ČR
1. Ministerstvo financí
2. Generální ředitelství cel v Praze
3. Celní ředitelství (v jednotl. teritoriích př. krajů)
4. celní úřady pohraniční (Mikulov, Břeclav, Náchod)
vnitrostátní (vnitrozemské) – Pce, Cr

celní pohraniční pásmo
– je částí celního území (celá ČR)
– vzdušná čára – 25 km od hranic
– nebo letecky 25 km od letiště (v Praze)

Celní úřad:
1) vyměřuje a vybírá clo daně a popl. vyměřované cel. orgány
a) DPH, silniční, spotřební
2) kontrola dokladů potřebných k dovozu, vývozu nebo transitu zboží dle zvl. předpisů
+ činí opatření, pokud něco není v pořádku
3) vedení evidence a kontrolování zboží

1.6 Pojistné

1.6.1 Zdravotní pojištění

pojištění
– zaměstnanec a zaměstnavatel poskytuje do fondu
– na ZP – u lékaře, v nemocnici
= N na léčení

1.6.2 Pojištění na sociální zabezpečení

3 části:
1) nemocenské pojištění
– na úhrady ztráty výdělku pro nemoc
– nižší než výdělek
2) důchodové pojištění
– na starobní, invalidní
3) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Zaměstnanec zaměstnavatel Σ
ZP 4,5 9,0 13,5
SP 8,0 26,0 34,0
– nemocenské 1,1 3,3 4,4
– důchodové 6,5 19,5 26,0
– zaměstnanost 0,4 3,2 3,6
Σ 12,5 % 35 % 47,5 %

Pojištění rizik (při podnikání)
– živelné pojištění, poj. pro případ odcizení, poj. pro případ vandalismu, poj. skla (výkl. skříně), poj. strojů, elektroniky vnitrost. přepravy poj. při přepravě, zahr. přepravy, pro případ přerušení nebo omezení provozu N, poj. za škodu způsobenou hl. výrobkem, poj. odpovědnosti za škodu způsobenou managementem společnosti, odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání,provozovatele zdravotnického zařízení, poj. profesní zodpovědnosti, odp. mezin. silničního dopravce, motor. vozidel, stavebních a montážních rizik, poj. celního dluhu