stát blahobytu

Zastánci státu blahobytu argumentují, že v moderních ekonomikách je nutné státní moci k prosazení a ochraňování celospolečenských zájmů. Argumentují, že současné společnosti a ekonomiky mají daleko do ekonomik klasického kapitalismu devatenáctého století.

Kritici státu blahobytu varovali, že v souladu s varováním liberálů hrozí v případě takovéhoto masivního prorůstání státu do ekonomiky riziko ztráty svobody a příklonu k autoritářským nedemokratickým režimům. Vývoj v zemích jako jsou Švédsko či Norsko vyvrátil tuto domněnku, protože v těchto zemích jsou ukázkovými zeměmi parlamentních demokraciích a jsou tam taky vysoce respektována lidská a politická práva i s vysokými podíly veřejných výdajů na HDP. Stát blahobytu tak stojí v současnosti před významným dilematem. Na jedné straně neúměrně vzrůstá daňové zatížení jeho obyvatel, kteří již odmítají neustálé zvyšování již tak vysokých daní, na straně druhé se nechtějí vzdát výhod a předností, které tento systém nabízí.