porovnání jednotlivých typů cenových indexů

porovnání jednotlivých typů cenových indexů
– nejužívanější je IPD hnp, je empirickým měřítkem všeobecné cenové úrovně
– index cen výrobců – je příliš úzký pro vymezení všeobecné cenové úrovně
– index spotřebitelských cen postihuje změny v cenách spotřebního koše, které nemusí být relevantní se spotřebním košem v delším období
– výhodou explicitních cenových indexů (CPI) je jednodušší a rychlejší získání dat, informací o vybraných zbožích než o veškerých produktech produkovaných v hospodářství => lze je zveřejňovat častěji a rychleji
konstrukce cenových indexů způsobuje, že nepřinášejí shodné výsledky

příčiny inflace:
– podněty k růstu cen mohou vycházet jak ze strany poptávky tak ze strany nabídky, rozlišujeme proto inflaci
a) poptávkovou
b) nabídkovou

poptávková inflace:
– může k ní dojít, pokud se skutečný produkt blíží svou velikostí produktu potencionálnímu
– možnost (hrozba) poptávkové inflace se promění ve skutečnost, když pokračuje růst agregátní poptávky a odpovídajícím způsobem neroste potenciální produkt

potenciální produkt
– je maximální úroveň HDP (HNP), které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatel, aniž dochází k urychlení inflace
– někdy se nazývá produktem vysoké zaměstnanosti
– dnes se chápe jako ekvivalent úrovně produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti
– představuje také dlouhodobě udržitelnou kapacitu ekonomiky