Keynesiánská, klasická a monetaristická interpretace fiskální politiky.

Keynesiánská, klasická a monetaristická interpretace fiskální politiky.
Keynesiánská fisk. polit:
nástroje ovlivňující AD (ze strany příjmů rozpočtu)
– zdanění, platby soc. pojišť… (při snížení daní dojde k růstu disponib. důchodu, tím k růstu C a také AD. (zdanění – progresivní (mzdy), konstantní (zisky podniků), degresivní (některé platby zdrav. pojišť.))
nástroje ovlivňující výdaje rozpočtu – výše G, TR (výsledkem je opět růst či pokles AD)
Saldo vlád. rozpočtu BS = t* Y – (G + TR) (změny sazby důch. daně t, změny výdajů G,TR.
Mechanismus fungování nástrojů fisk. politiky
1) Vestavěné stabilizátory – fungují samočinně, aniž by vláda přijímala nějaká rozhodnutí (patří sem progresivní zdanění důchodů), nebo automatická změna transferových plateb (podle fáze cyklu).- působí proticyklicky.
2) Diskreční politika – politika s volným rozhodováním – financ. invest. výd. – stavby dálnic, přehrad, veřejně prospěš. práce, společensky účelná místa, změny daňových sazeb.
skutečný rozpočet – naměřené příjmy a výdaje a jejich salda.
strukturální rozpočet – příjmy, výd. a salda, která by byly uskutečněny při tzv. plné zaměstnanosti, strukturální deficit bývá označován jako cyklicky upravený – očištěný od vlivu cyklu. Jeho změny vyjadřují opatření diskreční fisk. polit.
cyklický rozpočet – tj. rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem – jeho vývoj vyjadřuje vliv cyklického vývoje ekonomiky a s ním spojené působení automatických stabilizátorů na rozpočet.