Agregátní nabídka v pojetí keynesiánském, klasickém a monetaristickém.
Rostoucím výnosům (díky růstu cen) přesně odpovídají rostoucí náklady (klesající mezní fyz. produkt práce) jen při fixních mzdových sazbách.
Tím jak je zvyšována zaměstnanost, rostou ceny, ale nom. mzd. sazby jsou stabilní. Tzn. že reálné mzdy klesají. Pracovníci však přesto nabízejí více práce. Zřejmě věnují větší pozornost stabilním nom. mzdám než reálným, nebo preferují větší zaměstnanost před růstem mezd.
dlouhé období – potenciální produkt, plná zaměstnanost, stabilní míra inflace (NAIRU)
(okolnost fixních W je pouze krátkodobá, časem kvůli poklesu reálných mezd začne klesat nabídka práce a nominální mzdy budou růst. To způsobí růst cen. hl. a mzd. nákl., nastane pokles zaměstnanosti a pokles nom. mezd a cen. hl.(ceny klesají rychleji než mzdy- reálné mzdy rostou, což je způsobeno růstem MPP a produktivity práce). Rovnováhy bude dosaženo až se vyrovná nabízené a poptávané množství práce. (To bude v plné zaměstnanosti, produkt v této situaci bude roven své potenciální úrovni). Křivka LRAS má vertikální tvar a protíná vodorovnou osu na úrovni potenc. produktu. Plná míra zaměstnanosti nezvyšuje míru inflace. (NAIRU). Při jednostranném poklesu AD dochází ke sniž. produktu (zvlášť silný při fixních W) a zaměstnanosti. Poptávka po práci je menší než nabídka. Vzniká nedobrovolná (cyklická nezaměstnanost), při daných mzdách chtějí lidé pracovat, ale nenajdou volná místa. W jsou krátkodobě nepružné – zvláště směrem dolů. Po určité době ale zaměstnavatelé dosáhnou snížení mzd. sazeb a budou moci zaměstnat více lidí. Kdyby došlo k přílišnému poklesu W, snížila by se nabídka práce a mzd. sazby by musely opět vzrůst. Nezaměstnanost se tak dříve či později vrátí na svou přirozenou míru. (Nepružnost mezd směrem dolů – rigidita a větší pružnost směrem nahoru bývá označována jako 2. asymetrie ve vývoji AS.) Nepružnost je způsobena efektivnostními mzdami (obava ze ztráty kvalifikovaných pracovníků – menší propouštění, kratší úvazky), hystereze na trhu práce(vliv nezaměst. na sebe samou) – outsideři a insideři ve vyjednávání o mzdách. Frustrace a rezignace nezaměstnaných – nehledají práci již tak intenzivně, oslabují tlak nabídky práce. Změna nabídky může krátkodobě vyvolat odchýlení produktu od potenciálního, křivka SRAS se však vrátí do původní polohy.
