Agregátní poptávka, poptávkové šoky.

Agregátní poptávka, poptávkové šoky.
model zahrnuje do analýzy proměnlivou cenovou hladinu, zabývá se krátkým i dlouhým obdobím, existuje též nabídkové omezení.
Agregátní poptávka – objem celkových plánovaných výdajů na nákup produktu Y dané ekonomiky (výdaje na domácí statky, C+I+G+NX) při určité cenové hladině P. Se změnou cenové hladiny se mění i objem poptávaného produktu. Každý bod na křivce AD představuje rovnovážnou úroveň, kdy AE = Y. Mezi Y a P je nepřímá závislost (AD je klesající) –
– příčiny:
1) pokles cen. hladiny  k běž. výdajům postačuje nižší nomin. suma peněz  klesá popt. po penězích  snížení ceny peněz (úrok. míry) a růst ceny jiných fin. aktiv (obligace…)-
růst investic, vládních výdajů.. >>> proto vede pokles cen.hl. ke zvýšení výdajů (Y)
(tj. Keynesův efekt) – existuje možnost selhání kdy úrok. sazba neklesá nebo na ni výdaje nereagují.
2) Další vysvětlení je tzv. efekt bohatství – domácnosti drží část svých fin. aktiv v podobě peněžních zůstatků (při pokl. cen hl. roste jejich reálná hodnota) – domácnosti nebudou bezdůvodně držet větší reálnou hodnotu – jsou bohatší a více utrácejí (roste jejich C). tj. efekt reálných peněžních zůstatků (Pigouův efekt).
Další vztah se zabývá cen. papíry (pokles úr. sazby, růst ceny cen. pap.) růst bohatství domácností růst spotř. výd.
3) pokles domácí cen. hl. může rovněž znamenat růst zahraniční poptávky po našich statcích, poklesne také poptávka po dražším dováženém zboží.