Škola veřejné volby

Škola veřejné volby
Chováním jednotlivých subjektů ve veřejné oblasti se zabývá škola
veřejné volby. K veřejné oblasti přistupuje obdobně jako k trhu.
V tomto případě však nejde o trh se zbožím a službami, ale o trh
politický, na kterém působí občané (voliči, spotřebitelé veřejných
statků a daňoví poplatníci) a politici (zástupci občanů). Vedle těchto
dvou hlavních skupin působí na politickém trhu další důležité skupiny
jako jsou nátlakové skupiny a byrokraté. Škola veřejné volby se
soustředí na zájem jednotlivce, který je podle této školy podstatou
jednání jednotlivých subjektů, zatímco takové pojmy jako veřejný zájem
a veřejné blaho jsou druhořadé. Zájmem politika je především být
zvolen, podle toho tvoří svůj volební program, teprve po tomto hlavním
zájmu je jeho vnitřní ideové přesvědčení. Nejznámějším představitelem
školy veřejné volby je James Buchanan. Především s jeho jménem je
spojena teorie dobývání renty — získávání výhod (např. ve formě
dovozních omezení) na úkor ostatních. Buchanan také dále propracoval
teorii racionální ignorance — volič ocení nejvíce výhody, které se ho
přímo dotýkají, neuvědomuje si (ignoruje) nepříznivý dopad udělení
těchto výhod na ostatní (zemědělec ocení dotace do zemědělství,
nerozpozná však škodlivé účinky deficitu státního rozpočtu, které
poskytování těchto dotací způsobí). Teorii byrokracie rozpracoval
William Niskanen — zájmem byrokrata je udržet si pravidelný plat,
vliv, moc a společenské postavení. Následkem toho se byrokracie snaží
udržet co největší rozpočet pro své úřady. Další jev, kterým se škola
veřejné volby zabývá, je logrolling (tzv. jánabráchismus), který se
projevuje ve vzájemné podpoře reprezentantů voličů (poslanců), kterou
projevují vzájemně pro své návrhy. Poslanec X podpoří svým hlasem
výstavbu nové mateřské školky ve volebním obvodu poslance Y, poslanec
Y na oplátku podpoří nový pavilon nemocnice ve volebním obvodu
poslance X. A konečně teorém středového voliče (voliče mediána)
dokazuje potřebu orientace politiků na voliče, kteří jsou uprostřed
mezi vyhraněnými politickými idejemi (pravicí a levicí), pokud
politikové chtějí vyhrát volby. Tolik krátce některé prvky ze školy
veřejné volby.