SPOLEČNÉ ZNAKY A STRUČNÝ ROZBOR JEDNOTLIVÝCH NEVÝHOD

K druhému bodu:
Problémy zmiňované v druhém bodě mají jeden společný charakteristický rys – určité ambivalentní vyznění, protože pro jednu stranu (výrobce) jsou zátěží a zároveň pro druhou stranu (spotřebitele) jsou přínosem.
Je nutno podotknout, že transformace ekonomiky, která byla v České republice započata v roce 1989 s sebou přináší mnoho různorodých změn, které vyžadují určitou míru přizpůsobivosti každého dílčího ekonomického subjektu. Není potřeba zdůrazňovat, že česká ekonomika je velmi silně ekonomicky vázána na státy západní Evropy, z čehož částečně vyplývá, že mnoho transformačních procesů probíhá naprosto přirozenou cestou a opět nemusí být a priori závislé na tom, zda jsme členským státem EU nebo nikoliv. Naše ekonomické začleňování do EU je spojováno s očekáváním celé řady přínosů. Snadnější přístup na evropský trh (čítající přibližně 450 000 000 obyvatel) představuje sám o sobě mohutný rozvojový impuls. Potenciální příliv investic, technologií, know-how a zároveň velmi příznivé exportní možnosti pro naše výrobce, to vše bude značně napomáhat transformaci a růstu české ekonomiky. Pochopitelně, jelikož se jedná o vzájemný proces, bude totéž probíhat i v opačném směru a dojde ke zvýšení konkurence na našem trhu. Konkurence je klíčem k našemu prvnímu problému z tohoto oddílu – přináší řadu nevýhod pro naše výrobce, kteří budou muset investovat do lepších technologií a provést různá bilancování, zároveň bude ale také spjata se zvýšením kvality produktů tím pádem povede k větší spokojenosti konzumentů, takže tento jev v sobě nese i pozitivní aspekt.
Obdobně je tomu i u druhého problému – dodržování technických kvót souvisejících s environmentální politikou EU – v celém světě v současné době panuje trend „ekologického myšlení“ a bylo by naivní si myslet, že se tento problém dá nějakým způsobem ignorovat – bylo by to jen žití na úkor dalších generací, a dá se předpokládat, že i kdyby ČR nevstoupila do EU, byl by na ni vyvíjen tlak ze zahraničí (viz. např. Kyoto) a podobné parametry by se klasickým legislativním procesem začlenily do právního systému ČR.
Celý odstavec se dá shrnout slovy, že uplatnění komunitární legislativy přispěje k zvýšení ochrany spotřebitele a životního prostředí.