– Praxeologie
– Základní problémy národního hospodářství
– Lidské jednání
– M. chápal ekonomii v praxeologickém významu – ekonomie není vědou samou o sobě, ale je integrální součást obecné vědy o lidském jednání čili praxeologie. Člověk jedná a jeho jednání je účelné – to je základní a výchozí axiom praxeologie.
– Člověk se snaží svým jednáním dospět k subjektivně lepší situaci, než je ta, v níž se právě nachází. Vůdčími principy lidského jednání je tedy účel a rozum. M. odlišoval lidské jednání a lidský plán.
– Teorie peněz a hospodářského cyklu
– Teorie peněz a oběživa
– Jeho výchozí tvrzení bylo, že hodnota peněžní jednotky je dána (subjektivní) hodnotou statků, které může člověk za tuto peněžní jednotku koupit. Tato hodnota peněžní jednotky závisí na (objektivní) kupní síle peněz.
– M. si byl vědom, že kupní síla peněz závisí na poptávce po penězích (na držbě hotovostních zůstatků, které lidé chtějí držet). Ale D po penězích zase závisí na kupní síle peněz (při nižších cenách chtějí lidé držet méně nominálních peněžních zůstatků). Vzniká tak „bludný kruh“. M. to vyřešil tvrzením, že dnešní poptávka po penězích závisí na kupní síle v minulém období.