VILFREDO PARETO (1848 – 1923)
Kurz politické ekonomie
Rukověť politické ekonomie
teorie hodnoty – použil indiferenční křivky a mapy, nahradil kardinalisticou verzi subjektivní teorie hodnoty ordinalistickou verzí, kde namísto mezní užitečnosti pracoval s indeferenčními křivkami
teorie blahobytu – řešila problém ekonomického optima – „Paterovo optimum“ (není jedno, může jich existovat více pro 1 situaci)
Ekonomie lausannské školy pak spočívala na dvou hlavních pilířích:
a)Walrasova teorie všeobecné rovnováhy
b)Paterova teorie blahobytu
teorie hodnoty
statky nejsou navzájem „nezávislé, nýbrž jsou si navzájem substituty nebo komplementy. To, co spotřebitel posuzuje a porovnává, jsou kombinace statků.
užitečnost není veličina, která má „rozměr“. Spotřebitel dokáže pouze seřadit různé kombinace statků do škály preferencí. Když spotřebitel posuzuje různé kombinace statků co do uspokojení, které mu přinášejí, dokáže jim přiřadit ordinální čísla (říká, která kombinace v pořadí první, druhá atd.), ale nedokáže jim přiřadit kardinální čísla (říkající, jak velké uspokojení mu přinášejí).
Pro analýzu chování spotřebitele využil Pareto aparátu indiferentních křivek.
