Dospěl k závěru, že zvýšení mezd je možné …
Dospěl k závěru, že zvýšení mezd je možné i při daném mzdovém fondu – pokud dojde ke snížení spotřeby kapitalistů. Zvýší-li se mzdy na úkor zisků, kapitalisté nemusí nutně snížit mzdový fond, nýbrž mohou snížit svou spotřebu. Pak jsou odbory schopny prosadit zvýšení mezd, aniž by to vedlo k poklesu zaměstnanosti. Millův postoj k odborům tehdy nebyl odmítavý (kapitalisté mají na trhu práce větší „vyjednávací sílu“ než dělníci, protože je jich poměrně málo, a mohou proto snáze uzavírat tiché dohody, kterými mezi sebou omezují konkurenci při najímání dělníků). Proto se dělníci sdružují v odborech a to oslabuje tendenci k přílišnému poklesu mezd.
Teorie ceny a hodnoty
Mill považoval rozdělování za nezávislé na hodnotách zboží
navázal na teorii ceny a hodnoty Adama Smithe a Davida Ricarda, ale významně ji obohatil.
rozdělil zboží do tří skupin
1. výrobky, jejichž nabídka je fixní, absolutně neelastická (Richardovo vzácné zboží). Hodnota takového zboží je dána pouze poptávkou.
2. výrobky, jejichž nabídku lze zvyšovat při konstantních výnosech. Jejich hodnota je dána náklady v průměrných výrobních podmínkách.
3. výrobky, jejichž nabídku lze sice zvyšovat, ale jen při rostoucích nákladech. To byl případ zemědělských produktů, neboť v zemědělství (na rozdíl od průmyslu) působil zákon klesajících výnosů. Hodnota těchto výrobků je dána náklady v nejhorších výrobních podmínkách.