Charakteristika rozpočtové soustavy.

Charakteristika rozpočtové soustavy.
– soustava veřejných rozpočtů, které představují tvorbu a použití centralizovaných peněžních fondů vládou včetně veřejné správy na místních úrovních za urč. období (fiskální rok).
federální rozpočet, státní rozpočet, místní rozpočty, rozpočty zdravotních pojišťoven, mimorozpočtové fondy aj. (sporné je začlenění dalších jednotek-Konsolidač. banka aj.)

Příjmy a výdaje rozpočtu jako nástroje fiskální politiky.
Příjmy – daně, pojistné na soc. zabezpeč. (nemocenské, důchodové, na polit. zaměstnanosti, na zdr. pojištění apod.
– další příjmy – přijaté úroky, příjmy z pronájmu majetku, splátky poskytnutých úvěrů,
– další příjmy, založené na snížení aktiv vlády, jako prodej majetku,
– přijaté dotace (významné zejména u místních rozpočtů).
Výdaje
– výdaje sociálního charakteru (podpory, dávky, příspěvky – transferové platby)
– vládní nákupy (financ. běžných i investič. výd. ve školství, zdrav. Nákupy veř. správy, armády, policeie
– transf. platby podnikům – subvence (zemědělství, doprava, bankovnictví, těžeb. prům, podpora exportu
– vyplacený úrok z veřejného dluhu
Daně – přímé (vázané k důchodu, majetku- daň z příjmu, dědická, darovací, udáv. v %), nepřímé – spotřební daň(benzín, líh, tabák), DPH, cla.
Rozpočtové saldo – přebytkové, deficitní, rozpočtový deficit je hlavním faktorem růstu veřejného dluhu.
Maastrichtská konvergenční kritéria – saldo rozpočtu max. 3% HDP
Funkce rozpočtu – alokační – soustřeďování fin. prostředků k zabezpečení produkce veřejných statků. Vláda může dále ovlivňovat aktivity související s externalitami.
– redistribuční (přerozdělovací) – regulace nerovnosti
– stabilizační – usměrňování makroekonomických veličin v zemi (fisk.polit)