HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE

HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE
– po neúspěchu ze 70. let – obnovení snah v 2. pol. 80. let –› stanovení “společným a závazným cílem” – vliv společného trhu
– 1988 – pracovní skupina zvažující možnosti přechodu k MU –› návrh na 3 etapy během 10 let
– Maastrichtská smlouva – výslovně “zavedení HMU”, 5 konvergenčních kritérií, stanovení 3 etap včetně termínů, stanovení institucí
– etapy: 1, od 1990 – odstranění všech překážek volného pohybu kapitálu
2, 1994-1998 – založení Evropského měnového institutu (koordinace měnové politiky), zákaz úvěrování vlád centrálními bankami
3, 1999-2000 – po splnění konvergenčních kritérií – zafixování kursů, společná měna euro, EMI –› ESCB
– kritéria konvergence:
*fiskální – rozpočtový deficit max. 3 % HDP
– veřejný dluh max. 60 % HDP
*monetární – inflace nepřevýší průměr 3 nejlepších zemí o víc než 1,5 %
– úrokové míry nepřevýší průměr 3 nejnižších o víc než 2 %
– stabilita kursů – bez devalvace
– plnění kritérií – monetární ano, fiskální těžce –› Pakt stability a růstu (1996) – závazek nenarušovat stabilitu společné měny
– přínosy – odstranění nákladů na konverzi měn, účetnictví jen v jedné měně, neexistence kurzových rizik, transparentnost cen, srovnatelnost
– nevýhody – nemožnost užití směnného kursu coby nástroje národní hospodářské politiky, nemožnost devalvovat
– nečlenové Eurozóny – možnost členství v EMS 2 (stejné principy jako EMS, výkyvy +/- 15 %)