Živnostenská banka

Za německé okupace se Živnostenská banka, více či méně úspěšně, pokoušela hájit zájmy českého průmyslu. V roce 1945 byla, tak jako ostatní české banky, znárodněna. V období 1950-1956 Živnostenská banka sice existovala jako právnická osoba, ale její aktivity byly výrazně omezeny. Její oživení spočívalo na její znalosti mezinárodního obchodu a odbornosti v transakcích s cizími měnami, což z ní, v období 1956-1988, učinilo přední československou banku pro dovozní a vývozní operace tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), přičemž významnou roli hrála její londýnská pobočka. V tomto období byla Živnostenská banka přirozeným místem správy účtů Čechů a Slováků žijících a pracujících v zahraničí, zahraničních firem působících v Československu a státních institucí působících v oblasti „neviditelného“ obchodu, např. turismu.

Přelom nastal v roce 1988, kdy Živnostenská banka rozvinula financování podniků.

Živnostenská banka byla první bankou ve střední a východní Evropě privatizovanou vstupem zahraničního kapitálu. Došlo k tomu v rámci programu privatizace v roce 1992, kdy německá banka BHF-BANK získala 40% podíl v Živnostenské bance, International Finance Corporation (IFC) ze skupiny Světové banky nabyla 12 % a zbývajících 48 % připadlo fyzickým osobám a českým investičním fondům.

V lednu 1998 se největším akcionářem Živnostenské banky stala německá banka Bankgesellschaft Berlin, která koupila od BHF-BANK její 47% podíl na základním jmění Živnobanky. V roce 2000 Bankgesellschaft Berlin zvýšila svůj podíl v Živnostenské bance na 85,16 %.