Fiskální iluze

Pro peněžní vztahy v tržním prostředí jsou typické dva významné rysy: živelnost a neplánovanost. Živelnost znamená, že tyto transakce nejsou nikým dopředu naplánovány či organizovány. Živelnost a dobrovolnost je typická pro finance podnikové či domácností, neplatí však pro finance veřejné.

Principy veřejných financí:
• Neekvivalence = proti mému individuálnímu peněžnímu plnění vůči státu nestojí jeho hodnotově odpovídající věcné ani peněžní protiplnění
• Nenávratnost = je odrazem faktu, že mi s mou peněžní platbou vůči státu nevzniká žádný právní nárok na jejich pozdější vrácení (vyjímka důchodové pojištění)
• Nedobrovolnost

Fiskální iluze
• Fiskální iluze spočívá v tom, že obyvatelé podceňují jednak daňové břemeno a jednak i užitky z veřejných výdajů. Řada zastánců štědrých sociálních programů si neuvědomuje že jde o odčerpávání prostředků ze soukromého sektoru na jejich financování a o ušlou příležitost jejich alternativního využití. Možná že se domnívají, že břemeno ponese někdo jiný. (C+I+G+NX)