Inflace

Inflační spirála je děj, kdy růst inflace vyvolá následky, které
jsou zase příčinou inflace. Například vyšší míra inflace v jednom roce
vyvolá při kolektivním vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
tlak na růst mezd. Zaměstnanci chtějí zvýšit mzdy ve snaze vyrovnat
růst cen. V případě, že toho dosáhnou, růst mezd zase vyvolá růst
inflace. Tak se události působící na zvýšení inflace stále opakují,
jde o jakousi pomyslnou spirálu. S inflační spirálou souvisí
i inflační očekávání. Vyšší inflace v předchozích letech způsobí, že
subjekty v ekonomice počítají s vyšší inflací i do budoucna.
Podnikatelé již dopředu zvyšují ceny, zaměstnanci již dopředu požadují
vyšší mzdy, aby vyrovnali růst cen v příštím roce.

Inflace má vliv na spoustu ukazatelů. Proto se rozlišují hodnoty
nominální a reálné. Nominální hodnoty jsou v běžných anebo také
tržních nebo aktuálních hodnotách, reálné jsou pak tyto hodnoty
očištěné o inflaci. Rozlišení reálných ukazatelů má největší význam
při srovnávání dvou hodnot, které jsou ovlivněny inflací. Nominální
hrubý domácí produkt bude produkt v běžných cenách, zatímco reálný
hrubý domácí produkt bude udáván ve stálých cenách, jako kdyby nebyla
inflace. Reálný růst pak bude počítán jako kdyby se ceny nezměnily.
Reálný růst mezd znamená, o kolik více zboží a služeb si lidé za mzdy
ve sledovaném období mohou skutečně koupit vůči období předchozímu.
Reálná úroková sazba je nominální úroková sazba očištěná o inflaci.