KOMU STÁT DLUŽÍ

KOMU STÁT DLUŽÍ

Doba splatnosti
Ve většině případů má veřejný dluh formu vládních dluhopisů – obligací, které nakupují jednotlivé ekonomické subjekty uvnitř země i v zahraničí. Vládní obligace mohou být obchodovatelné, mohou být dále prodány a stávají se normálním produktem kapitálového trhu. Vládní obchodovatelné obligace lze členit podle doby splatnosti na:
 krátkodobé (většinou označované jako pokladniční poukázky – treasury bills – s dobou splatnosti v měsících – maximálně do jednoho roku)
 střednědobé – s dobou splatnosti od jednoho do deseti let
 dlouhodobé – s dobou splatnosti delší než deset let

Domácí a zahraniční veřejný dluh
Držitelé vládních obligací mohou být jak domácí, tak zahraniční subjekty – hovoříme pak o vnitřním, respektive zahraničním veřejném dluhu. Důležitá pak je v této souvislosti otázka optimálního podílu zahraničních subjektů. Podíl zahraničního veřejného dluhu v jednotlivých zemí se značně liší.

Tabulka: Podíl zahraničního veřejného dluhu na HDP

Finsko 1988 82.6
Rakousko 1990 38.5
Belgie 1988 20.3
UK 1986 11.4
USA 1986 11.3
Itálie 1988 3.2
Francie 1990 2.5