Problémy strukturální politiky

 Nelze opomenout skutečnost, že poskytovatelé a příjemci strukturální pomoci se nacházejí v rozdílné situaci. Státní autority jsou oproti podnikům a zaměstnancům v nevýhodě, protože o skutečném postavení odvětví a firmy nemají zdaleka tak dobré informace jako oni. Často tak mohou být ve vleku dezinformací ze stran vlastníků a zaměstnanců, kteří líčí situaci v černých barvách, aby získali nárok na státní pomoc. Tato informační asymetrie vede ze strany příjemců k vyhledávání renty ve státních financích.

Shrnutí

Schopnost přizpůsobit se změněným podmínkou je základním předpokladem úspěšného fungování podniků a odvětví v tržní ekonomice. Strukturální změny představují změny ve struktuře produkce a zaměstnanosti. Strukturální politika se pak snaží tyto změny nějakým způsobem ovlivnit. Ve strukturální politice se vydělily dva přístupy. Liberální odmítá přímé zásahy státu do odvětvové struktury národního hospodářství a omezuje se pouze na vytváření rámcových podmínek pro fungování podniků. Intervencionistický směr obhajuje používání přímých zásahů do odvětvové struktury a nabývá dvou forem, podpory poražených a vybírání vítězů. K hlavním problémům intervencionistické strukturální politiky patří deformace tržních pobídek a růst přerozdělovacích procesů v hospodářství.