Stanovení pásma fluktuace
Stanovení pásma fluktuace
S obligatorními intervencemi CEB také úzce souvisí vymezení fluktuačního pásma. Kurs může zcela volně reagovat na tržní faktory, jež určí jeho rovnovážnou úroveň, ale jeho volnost je omezena, spoutána vymezením fluktuačního pásma. V určitém fluktuačním pásmu se pohybovaly měnové kursy i v podmínkách zlatého standardu. Hranice fluktuačních pásem byly dány přirozeně v souvislosti s volnou směnitelností měn do zlata a zároveň volným pohybem zlata samotného. Pokud bylo v daném momentě výhodnější platit zahraniční závazky zlatem, než nakupovat na devizovém trhu příslušnou devizu za znehodnocující se kurs, zastavil se růst poptávky po nich a kurs se stabilizoval na úrovni horního zlatého bodu. Obdobně se ustavil dolní zlatý bod, pokud příliš vysoká nabídka deviz a tedy zhodnocující se kurs měny stimuloval zahraniční dlužníky k platbám ve zlatě.
V současné době se používají uměle vytvořená fluktuační pásma pro dosažení stabilního kursu jednotlivých zemí nebo v rámci regionálního měnového systému jako doplněk systému fixního směnného kursu. V rámci pevných kursů bretton-woodského systému bylo zavedeno oscilační pásmo 1%, což se však později ukázalo jako příliš úzké a vedlo k dlouhodobým nerovnováhám platebních bilancí. Na systému oscilačních pásem byl také založen kursový mechanismus Evropského měnového systému a počítá se sním v ERM II.
