– Když sečteme hotovostní zůstatky všech jednotlivců, …

– Když sečteme hotovostní zůstatky všech jednotlivců, získává teprve rovnice agregátní podobu: M je celkové množství peněz v oběhu, k je cambridgeský koeficient, který udává, jaké procento ze svých důchodů chtějí lidé v průběhu držet v hotovosti. Jinými slovy: levá strana rovnice udává nabídku peněz čili celkové hotovostní zůstatky, které lidé ve své souhrnu drží, a pravá str. rovnice udává poptávku po penězích čili celkové hotovostní zůstatky, které lidé ve svém souhrnu chtějí držet. Cambridgeská rovnice není identitou, nýbrž je podmínkou rovnováhy na peněžním trhu.
– neutralita peněz
– cambridgeská teorie peněz uchovávala teorém o neutralitě peněz, ztělesněný ve všech předchozích podobách kvantitativní teorie peněz již od doby J. Locka a D. Huma. Předpoklad konstantního k vyplývá z toho, že za jediný motiv držby hotovostních zůstatků pokládali cambridgeští ekonomové transakční motiv. Dále tato teorie předpokládala, že všechny výrobní zdroje jsou plně zaměstnány. Tento předpoklad zas vyplýval z předpokladu pružnosti všech cen včetně mezd.
– Pigouův efekt
– P. tvrdil, že dosažení plné zaměstnanosti (neboli „vyčištění trhu práce“) je blokováno strnulými nominálními mzdami, které neklesají dostatečně rychle. Keynes namítal, že pokles nominálních mezd povede i k poklesu cen, čímž je zablokován pokles reálných mezd – a jsou to reálné, nikoli nominální mzdy, které v neoklasické teorii „vyčišťují“ trhy práce. P. odpověděl: pokud klesnou nominální mzdy a s nimi i ceny, zjistí lidé, že se zvýšily jejich reálné hotovostní zůstatky.