Tendence stimulačního a diferenciačního efektu tržního mechanismu:
– koncentrace kapitálu potřebného k podnikání.
– substituce práce kapitálem (stroje za lidi).
– snižování počtu firem v odvětví, růst prosperujících na úkor jiných.
Druhá polovina 19. století – zásadní proměna tradičních a vznik nových odvětví – např. počátek výroby oceli a její rychlý vzestup→ její cena se začala snižovat→ rozvoj stavebnictví. Také se začala hodně používat měď (rozvod elektriky). Další rozvoj strojírenství, chemie, vývoj spalovacích motorů (doprava). Vyšší dostupnost energetických zdrojů (přechod ke střídavému proudu).
Proměnila se výrobní základna, ale změnily se i podmínky pro podnikání. Homogenní struktura hospodářství se mění na heterogenní. Od konce 19. století soutěží firmy, jejichž ekonomická síla je rozdílná→ vznik dominantních firem.
Rozvojem technologií se vytvářely předpoklady pro možné inovace, avšak pro určité změny bylo zapotřebí velmi vysokých finančních kapitálů→ to překračovalo možnosti individuálních podnikatelů→ sdružování jednotlivých individuálních kapitálů→ vznikají společnosti→ vytlačování rodinných podniků – podniků v individuálním vlastnictví.
